příklad 1

• Práce se soubory a složkami
• Základy ovládání tabulkového procesoru MS Excel 2000 (struktura obrazovky, práce s nabídkou a panely nástrojů, klávesové zkratky, ...)
• Orientace v tabulce - buňky, řádky, sloupce, listy
• Zadávání hodnot do sešitu (text, číslo, datum, čas), editace obsahu buňky, vymazání obsahu a smazání všech částí buňky, formátování a změna velikosti buněk
• Práce s bloky - jejich výběr, kopírování, přesun a výmaz
• Tvorba a úprava jednoduchých vzorců
• Kopírování vzorců, relativní a absolutní adresace buněk
• Vzhled stránky - nastavení okrajů, velikost a orientace papíru
• Náhled (ukázka před tiskem), základní nastavení tiskárny

Příklad

1. Na svém disku si vytvořte vlastní složku.
2. Vytvořte tabulku podle vzoru na obr. 1. Při vytváření tabulky se můžete inspirovat rozvržením tabulky uvedeným na obr. 2. Na závěr na základě zadaných a vypočtených hodnot vytvořte graf podle vzoru na obr. 3. 

příklad 2

Samostatná práce

Příklad

1. Kliknutím pravým tlačítkem myši na tento odkaz a následnou volbou příkazu Save Target As ... si uložte sešit aplikace MS Excel do své složky.
2. Uložený dokument si otevřete.
3. List List1 přejmenujte na Data.
4. Tabulku na listu Data doplňte až do 360 stupňů.
5. Do sloupců B a C doplňte vhodný vzorec, který spočte hodnotu funkce sinus a kosinus pro daný úhel ve stupních.
6. Ve sloupci D si nadefinujte funkci, která bude počítat součin hodnot sinus a kosinus pro daný úhel.
7. Tabulku si vhodně zformátujte.
8. Z této tabulky vytvořte na samostatném listu graf s průběhy všech tří funkcí podle níže uvedeného vzoru.

příklad 3

Vlastní formát buněk

Formát buňky se může skládat až ze čtyř sekcí vzájemně oddělených středníkem:

• první sekce udává formát kladných čísel,
• druhá sekce udává formát záporných čísel,
• třetí sekce udává formát nuly,
• čtvrtá sekce udává formát textu.

Příklad
Formátovou specifikací # ##0,00;[červené]# ##0,00;"nula";[zelené]@
zobrazujeme kladná čísla zaokrouhlená na dvě desetinná místa, záporná čísla zobrazujeme červeně zaokrouhlená na dvě desetinná místa bez znaménka mínus, nulu jako text nula, text zeleně.
Popíšeme-li formát dvěma sekcemi, potom

• první sekce udává formát kladných čísel a nuly,
• druhá sekce udává formát záporných čísel,
• text se zobrazuje běžným způsobem.

Popíšeme-li formát buňky jednou sekcí, potom

• platí jak pro čísla kladná, záporná a nulu,
• text se zobrazuje běžným způsobem.

Formát v jednotlivých sekcích popisujeme specifikátory formátu. Často používané specifikátory pro zobrazování čísel jsou

• 0 (nula) - není-li na místě nuly žádná číslice, zobrazuje se zde nula,
• ? (otazník) - není-li na místě otazníku žádná číslice, zobrazuje se zde mezera,
• # (hash) - není-li na místě tohoto znaku žádná číslice, nezobrazuje se zde nic.

Uvedeme-li tyto specifikátory za desetinnou čárkou, pak jejich počet určuje počet desetinných míst, na která bude číslo zaokrouhleno.
Uvedeme-li je před desetinnou čárkou, pak má-li číslo před desetinnou čárkou více číslic, než je v příslušné sekci specifikátorů, zůstává tento počet číslic zachován.
Určíme-li formát buňky specifikátorem @, pak se její obsah (i číselný) chová jako text.
Příklady:

Samostatná práce

• Otevřete si nový sešit aplikace MS Excel.
• Vaším úkolem je vytvořit tabulku pro výpočet kořenů kvadratické rovnice ax²+ bx + c = 0 přesně podle následujícího vzoru. Hodnoty kořenů x1, x2 zobrazujte s přesností na dvě desetinná místa. Pro zjednodušení předpokládejte, že hodnota diskriminantu nebude nikdy nulová a že kvadratická rovnice bude mít vždy řešení v oboru reálných čísel. Vzorce pro výpočet diskriminantu a kořenů rovnice vytvořte v prostředí MS Equation 3.0.

• Pro koeficienty a, b, c (tedy pro buňky B4, D4 a F4) nadefinujte vlastní formát buněk tak, aby se jejich hodnoty zobrazovaly níže uvedeným způsobem. V levé tabulce jsou příklady hodnot koeficientů a, b, c zadaných do buněk B4, D4, F4. V pravé tabulce je správný způsob jejich zobrazení. Tyto dvě tabulky nevytvářejte - jde jen o ilustrační příklad (několik možností, jak může vypadat 4. řádek listu 1). Uvědomte si, že každý z koeficientů a, b, c musí mít svůj vlastní specifický formát. Pro zjednodušení předpokládejte, že všechny tři koeficienty jsou vždy celočíselné. 

• Na druhém listu proveďte tabelaci funkce f(x) = ax² + bx + c v intervalu od -5 do +5 s krokem 0,5 (viz níže). Hodnoty koeficientů a, b, c potřebných pro výpočet f(x) ve sloupci B budou brány z prvního listu (buňky B4, D4, F4). Při výběru listu se ve vzorci objeví jméno listu s vykřičníkem (např. List1!). Obsahuje-li jméno listu mezery, je umístěno do apostrofů (např. 'Ceník komponent'!). Po výběru buňky se za vykřičník následně doplní adresa buňky (např. List1!B4). To je tedy celý odkaz na buňku v jiném listu. Takový odkaz lze napsat samozřejmě i pomocí klávesnice, ale výběr adresy pomocí myši bývá rychlejší.
• Na základě tabulky hodnot funkce f(x) vytvořte graf podle níže uvedeného vzoru.

• Na prvním listu se pokuste upravit vzorce pro výpočet diskriminantu a kořenů kvadratické rovnice tak, aby byly ošetřeny situace, kdy hodnota diskriminantu bude nulová nebo když kvadratická rovnice nebude mít v oboru reálných čísel řešení. 

příklad 4

Samostatná práce

• Na svém disku si vytvořte vlastní složku.
• Kliknutím pravým tlačítkem myši na tento odkaz a následnou volbou příkazu Save Target As... si uložte sešit aplikace MS Excel do své složky.
• Uložený soubor si otevřete. Vaším úkolem je upravit tento soubor podle níže uvedených pokynů tak, aby po vytištění vypadal jako následující dokument:

• List s názvem List1 přejmenujte na Data.
• Do sloupce B doplňte funkci, která vypíše název dne v týdnu odpovídající datu uvedenému ve sloupci A. K zobrazení názvu dne v týdnu použijte funkci HODNOTA.NA.TEXT - malá nápověda
  =HODNOTA.NA.TEXT("30.4.1999";"dddd") vrátí pátek,
  =HODNOTA.NA.TEXT(A8;"dddd") vrátí den v týdnu odpovídající datu uvedenému v buňce A8.
• Data ve sloupci C představují vkládanou (kladná hodnota) či vybíranou (záporná hodnota) částku. Všechny tyto hodnoty zformátujte tak, aby byly zobrazeny na dvě desetinná místa a následovány symbolem měny Kč.
• Buňky sloupce D budou obsahovat textový řetězec vklad či výběr v závislosti na uvedené částce ve sloupci C. Použijte podmínku KDYŽ.
• Ve sloupci E bude zobrazena hodnota zůstatku po provedené operaci. Použijte vhodný formát zobrazení částky. Přepokládejte počáteční zůstatek 0 Kč.
• V případě výběru vyššího než 10 000 Kč se ve sloupci F zobrazí text Překročen limit výběru, jinak se nezobrazí nic. Použijte podmínku KDYŽ.
• Pod tabulku doplňte vzorce pro stanovení maximálního vkladu a maximálního výběru.
• Tabulku vhodně zformátujte (můžete použít automatický formát).
• Na základě vyplněné tabulky graficky znázorněte výši zůstatku během celého sledovaného období. Použijte spojnicový graf, který vložíte na nový list s názvem Zůstatek. Nezapomeňte správně zvolit popisky osy x. Při tvorbě grafu se řiďte následujícím vzorem:

příklad 5

Teoretický úvod

Hodnotu Ludolfova čísla π = 3.1415926535897932384626433832795028841971693993751 ··· můžeme spočítat několika iteračními způsoby:

Samostatná práce

1. Na disku D: si vytvořte vlastní složku, kterou po ukončení práce smažte.
2. Ve své složce si vytvořte nový soubor aplikace MS Excel, který pojmenujte vypocty.xls.
3. Vaším úkolem je vytvořit tabulku podle následujícího vzoru. Všechna desetinná čísla zobrazujte s přesností na 6 desetinných míst. Počet iteračních kroků bude 200. Ve sloupci Odchylka se bude zobrazovat odchylka vypočtené hodnoty Ludolfova čísla od hodnoty, kterou vrací vestavěná funkce PI().

4.     Vzorce vytvořte v prostředí editoru rovnic Microsoft Equation 3.0, který spustíte posloupností příkazů                    Vložit|Objekt | Microsoft Equation 3.0. Při vytváření tabulky se můžete inspirovat následující nápovědou:

5.     Na základě tabulky vytvořte na novém listu graf přesně podle následujícího vzoru. Měřítko osy y                            vytvořeného grafu nastavte na rozsah 2.5 až 4.0. 

6.     Pokud již budete mít vše hotovo, pokuste se hodnotu Ludolfova čísla spočítat podle dalších výše uvedených vzorců. 

příklad 6

Dokončete si minulý příklad. Pokud budete hotovi, vyzkoušejte si výpočet hodnoty Ludolfova čísla podle vztahu S. Ramanujana. 

Nápověda k vybraným funkcím

Omezení přesnosti na 15 číslic

Bez ohledu na to, jak jsou čísla zobrazena, budou v aplikaci Excel čísla uložena s přesností až 15 číslic. Jestliže číslo obsahuje více než 15 platných číslic, budou další číslice převedeny na nuly (0). 

příklad 7

• Na svém disku si vytvořte vlastní složku.
• Kliknutím pravým tlačítkem myši a následnou volbou příkazu Save Target As ... si uložte textový soubor provoz2000.txt do své složky. Obsah tohoto souboru vidíte na níže uvedeném obrázku; soubor si samozřejmě můžete též sami otevřít např. v aplikaci Notepad.

• Obsah tohoto textového souboru chceme zpracovat v aplikaci MS Excel. Protože však jde o obyčejný textový soubor, musíme nejdříve v MS Excelu provésty import dat z tohoto souboru. Z nabídky MS Excelu si vybereme příkaz Soubor | Otevřít. V rozevíracím seznamu Kde hledat si vybereme svou složku a v rozevíracím seznamu Soubory typu klepneme na položku Textové soubory. Pak poklepeme na soubor, který chceme importovat (provoz2000.txt).
• Automaticky se nám otevře Průvodce importem textu, který má celkem tři části. V prvním kroku nastavíme Začátek importu na řádku na hodnotu 6 a Typ souboru na Windows (ANSI). Poté klikneme na tlačítko Další.

• Ve druhém kroku nastavíme oddělovače sloupců na pozice 10, 25, 40, 55 a 70. Opět klikneme na tlačítko Další. 

• Ve třetím kroku průvodce importem textu ponecháme formát dat ve všech sloupcích nastavený na hodnotu obecný. Import textu dokončíme kliknutím na tlačítko Dokončit. 

• Obsah importovaného souboru by se nám měl zobrazit v níže uvedeném tvaru. Pokud ne, provedeme import dat znovu a dáme si na něm více záležet. 

• Je důležité si uvědomit, že skutečný formát souboru se nezměnil, přestože se zdá, že je soubor ve formátu sešitu aplikace MS Excel. Soubor si proto uložíme jako sešit aplikace MS Excel - v nabídce Soubor si vybereme příkaz Uložit jako a v rozevíracím seznamu Typ souboru klepneme na typ Sešit Microsoft Excel (*.xls) a klepneme na tlačítko Uložit.
• Nyní je vaším úkolem upravit tento dokument tak, aby vypadal níže uvedeným způsobem. Potřebné řádky a sloupce vložíme příkazem nabídky Vložit | Řádek nebo Sloupec. Všechny hodnoty počítejte pomocí vzorců; zaměřte se na rozdíly mezi absolutními a relativními adresami buněk. Buňky B20, C20 a F20, G20 slučte a nadefinujte pro ně takový vlastní formát, aby se vždy za číslem automaticky zobrazoval text kilometrů a litrů. Nakonec tabulku zformátujte podle vzoru.

• Na základě vypočtených dat sestrojte výsečový graf znázorňující podíl jednotlivých automobilů na celkovém počtu najetých kilometrů. Tento graf vložte na nový list s názvem Podíl. 

• Jako druhý graf sestrojte skládaný sloupcový graf s 3D efektem znázorňující celkový počet najetých kilometrů v jednotlivých měsících. Tento graf vložte na nový list s názvem Měsíce. 

• Výsledek své práce odevzdejte.

https://web2014.fce.vutbr.cz/studium/materialy/excel/

Počet kilometrů najetých služebními automobily
"firmy ""Boubelka & dcery"" za rok 2000"
Zpracováno: 23:55:00 08.01.2001 Za správnost zodpovídá: děda Lebeda
;BMK-47-98;ADS-52-60;ZRE-32-89;BMZ-12-12;TRA-54-33
leden;100;152;564;887;401
únor;985;630;874;541;231
březen;1806;854;781;356;147
duben;655;541;235;897;136
květen;925;652;547;154;223
červen;105;1423;655;1455;478
červenec;321;105;89;899;57
srpen;658;1452;54;2310;520
září;899;658;658;654;566
říjen;128;569;478;982;710
listopad;783;445;988;1198;154
prosinec;301;510;205;764;780

příklad 8

• Na disku D: si vytvořte vlastní složku, kterou po ukončení práce smažte
• Kliknutím pravým tlačítkem myši a následnou volbou příkazu Save Target As ... si uložte soubor pr08-01.xls do své složky.
• Soubor pr08-01.xls si otevřete a vyčkejte pokynů vyučujícího.

Analýza dat

List Hledání řešení

• hledání řešení
  • prodej zboží (kolik musíme prodat kusů zboží s cenou ... Kč, abychom utržili ... Kč?)
  • Ohmův zákon
  • rovnoměrně zrychlený pohyb
  • Letadlo může dosáhnout zpomalení 8 m·s-2. Stanovte maximální rychlost, z níž může přistávat, je-li dojezdová dráha dlouhá 1800 m. Brzdná dráha sb = v02 / (2a).

List Lin. regrese

• lineární regrese
  • na základě naměřených hodnot rychlosti určete zrychlení a počáteční rychlost rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu
  • pro určení zrychlení použijte funkci SLOPE(pole_y;pole_x), která vrátí směrnici regresní přímky proložené zadanými body v oblastech pole_y a pole_x
  • pro určení počáteční rychlosti použijte funkci INTERCEPT(pole_y;pole_x), která vypočte souřadnice bodu, ve kterém čára protne osu y, pomocí existujících hodnot na osách x a y. Intercept je bod, který je určen proložením nejlepší regresní čáry známými hodnotami na osách x a y. Intercept se používá v případě, kdy chceme znát hodnotu závislé proměnné při nezávislé proměnné rovné 0 (nula). Funkci INTERCEPT je například možné použít k předpovědi elektrického odporu kovu při teplotě 0°C z měření provedených při pokojové teplotě a vyšších teplotách.
• predikce hodnot
  • na základě naměřených hodnot odhadněte rychlost tělesa v čase 15, 20 a 50 s. Použijte funkci LINTREND(pole_y;pole_x;nová_x;b), která vrátí množinu hodnot y, které na přímce odpovídají hodnotám nová_x, po proložení přímky množinou bodů, zadaných souřadnicemi pole_y a pole_x (metoda nejmenších čtverců). Mj. se též zaměřte na efektivní použití relativní a absolutní adresace buněk.   

Správa dat a informací v seznamech

List Faculty Data

• práce s filtry
• použití buněk seznamu jako databáze
• použití formuláře pro vkládání dat
• ověření dat
• seřazení řádků a sloupců
• vytvoření vlastní možnosti seřazení, definice vlastního seznamu
• použití automatického filtru pro vyhledávání záznamů, vytvoření vlastního automatického filtru
• použití příkazu Souhrny pro sumarizaci dat seznamu
• kontingenční tabulka
  

Na základě tabulky na listu Faculty Data si pod tuto tabulku vložte funkce, které spočítají

• počet zaměstnanců jednotlivých ústavů (Dept. of Accounting, Management, Finance),
• zastoupení jednotlivých hodností na celé fakultě (instruktor, asistent, docent, profesor),
• počet zaměstnanců, kteří na fakultu nastoupili v roce 1990 nebo později,
• průměrný plat všech zaměstanců,
• minimální a maximální hodnotu platu.

Nápověda: funkce COUNTIF(oblast;kritérium) spočítá buňky v oblasti, které odpovídají zadaným kritériím. Podrobnější informace získáte v nápovědě MS Excelu k této funkci.

Na základě tabulky vytvořte grafy dle vlastního uvážení.